SA国际传媒

Hledejte

Věnec plující ve vodách Lampedusy na památku obětí Věnec plující ve vodách Lampedusy na památku obětí  (ANSA) 碍辞尘别苍迟á?

P?ed jedenácti lety do?lo k tragédii na Lampeduse

P?ed sicilsk?m ostrovem, kter? je blí?e Africe ne? Itálii, zahynulo 3. ?íjna 2013 celkem 368 migrant?. Dnes, stejně jako tehdy, pape? vyz?vá k vst?ícněj?ímu, solidárněj?ímu a více bratrskému světu.

Massimiliano Menichetti

Evropa, celý svět su?ovaný válkami, chudobou a násilím stále diskutuje a rozděluje se v otázce migrace, p?i?em? témě? zapomíná, ?e toto slovo nevykresluje abstrakce, ale hovo?í o tvá?ích, p?íbězích, lidech, ?asto o bolesti a tragédii. Hranice vyzna?ené zdmi jsou ?asto nep?ekro?itelnými p?eděly pro ty, kdo prchají p?ed hr?zami konflikt? nebo hledají lep?í ?ivot. Mu?i, ?eny a děti umírali v pou?tích p?i pokusech o jejich p?ekro?ení, rukojmí v deten?ních centrech, pohlceni mo?skými vlnami, jako p?ed jedenácti lety. Dne 3. ?íjna 2013 se naděje pro 543 du?í změnila v hr?zu. Rybá?ská lo?, na které cestovali, se p?evrátila a potopila se asi p?l míle od italského ostrova Lampedusa. Etiopané a Eritrejci vyrazili dva dny p?edtím z libyjské Misuráty a nalodili se na asi dvacetimetrovou lo?.

Jednalo se o jednu z nejvá?něj?ích námo?ních tragédií od po?átku 21. století ve St?edozemním mo?i: 368 potvrzených mrtvých, 155 p?e?iv?ích, 20 pravděpodobně nezvěstných. Pape? Franti?ek v ?ervenci tého? roku p?i své první cestě v rámci svého pontifikátu právě na Lampedusu vyk?ikl smutek nad dal?í námo?ní tragédií, která se nedlouho p?edtím odehrála u těchto b?eh?. Hovo?il o ?globalizaci lhostejnosti“, která nás v?echny ?iní ?odpovědnými“. Zopakoval, ?e ?u? nejsme pozorní ke světu, ve kterém ?ijeme, nezajímáme se, nest?e?íme to, co B?h stvo?il pro v?echny, a nejsme u? ani schopni chránit jeden druhého“. T?i encykliky, stovky výzev, náv?těv a cest, jimi? Franti?ek v posledních letech oslovil srdce ?lověka, aby probudil svědomí, a tak odboural sobectví, lhostejnost, vyko?is?ování a vybudoval p?ívětivý, bratrský, solidární a mírový svět.

St?edomo?í, kolébka a centrum civilizace, se v?ak místo sjednocování stále více vzdaluje a stává se tichým h?bitovem. V oceánech není situace jiná. Ve spole?nosti sociálních sítí, v ní? umělá inteligence slibuje katastrofu i zázrak, se zdá, ?e je snaz?í odvrátit se, ignorovat, odstranit. Zapomenout nap?íklad na obraz, který v roce 2015 dojal a ?okoval miliony lidí: na Ajlana, malého syrského uprchlíka bez ?ivota, s tvá?í zabo?enou do písku, omývaného vodou, na plá?i v tureckém Bodrumu.

Franti?ek i nadále podporuje politické a diplomatické úsilí, které se sna?í zacelit ?otev?enou ránu na?eho lidství“, jak ji sám nazval, stejně jako nep?estává podporovat nasazení v?ech, kdo zachraňují, p?ijímají a pomáhají migrant?m. ??e?ením není odmítat,“ ?ekl v Marseille v roce 2023 na závěre?ném zasedání ?Rencontres méditerranéennes‘, ?ale zajistit podle mo?ností ka?dého ?lověka velký po?et legálních a pravidelných vstup?‘. Pro pape?e je úst?ední setkávání, risk, láska, spole?ná ch?ze, spole?né hledání ?e?ení. To v?e od ka?dého z nás ?ádá změnu perspektivy, p?echod od já k my, obnovení paměti a pohledu, abychom byli schopni rozpoznat v druhém milosrdnou Je?í?ovu tvá?.

3. ?íjna 2024, 13:06