SA国际传媒

Hledejte

O. Francesco Patton O. Francesco Patton  

Pape?: Kustodie Svaté země jako poslání míru a dialogu mezi konflikty

Zve?ejňujeme p?edmluvu pape?e Franti?ka ke kni?nímu rozhovoru nazvanému ?Mé dny ve Svaté zemi se podobají pouti“ (Come un pellegrinaggio - I miei giorni in Terra Santa, Ts Edizioni), kter? napsal kustod Svaté země otec Francesco Patton s noviná?em listu L'Osservatore Romano, Robertem Ceterou. Kniha byla p?edstavena v Boloni v neděli 29. zá?í v rámci Franti?kánského festivalu.

Pape? Franti?ek

Opatrovat je prvním úkolem, který Hospodin svě?uje nově stvo?enému ?lověku. A ve Svaté zemi, zemi Je?í?ově, existuje po staletí Kustodie Svaté země, její? hlava je pově?ena úkoly, které nejsou právě jednoduché: spravovat ?adu svatyní, které p?ipomínají Je?í??v ?ivot a které ka?doro?ně p?ivítají více ne? p?l milionu poutník?. Koordinace práce mnoha brat?í, kte?í se nacházejí v osmi r?zných zemích (Izrael, Palestina, Jordánsko, Sýrie, Libanon, Egypt, Kypr a Rhodos), brat?í, kte?í pocházejí z r?zných národ?, zaru?uje hlavní charakteristiku kustodie: její mezinárodnost. Jde o vzácné bohatství, reprezentativní mikrokosmos katolicity církve, který v?ak vy?aduje neustálé úsilí o harmonizaci r?zných kultur a tradic.

Je to internacionalita, která m??e být laborato?í toho, ?ím budou západní církve v budoucnu v d?sledku velkých migra?ních pohyb?. A pak je tu nejen intenzivní zbo?ná praxe ve svatyních, ale také ?ivá pastora?ní ?innost: p?ipomeňme nap?íklad, ?e ?ty?i největ?í farnosti jeruzalémského patriarchátu - Nazaret, Betlém, Jaffa a Jeruzalém - vedou brat?i z kustodie. Dále je zde 16 ?kol, které jsou tak d?le?ité pro formování kultury míru a setkávání mezi r?znými etnickými skupinami a nábo?enstvími. Ekumenický a mezinábo?enský dialog, který ve Svaté zemi p?esahuje rámec teologických spor? a vstupuje spí?e do ka?dodenního ?ivota mnoha lidí a vy?aduje mimo?ádnou otev?enost, p?ijetí a jemnost. Slo?ité ?ízení oněch ?výcarských hodinek, jimi? je status quo, nezbytný pro spo?ádanou p?ítomnost r?zných konfesí. Více ne? cokoli jiného v?ak nyní vystupuje do pop?edí tragický konflikt, který su?uje Svatou zemi ji? 76 let.

P?ebal knihy
P?ebal knihy

Na bedrech franti?kánských brat?í a jejich kustoda zkrátka spo?ívá velká práce a odpovědnost. Zodpovědnost, která, jak bylo ?e?eno na za?átku této knihy, se otci Franti?ku Pattonovi snesla na hlavu poměrně náhle a ne?ekaně, ale kterou dokázal ú?inně vykonávat. A za to mu nem??eme ne? být vdě?ní, proto?e, jak se ?íká, Jeruzalém nepat?í nikomu, ale pat?í v?em.

Otec Franti?ek se těchto nelehkých úkol? zhostil se stylem sobě vlastním, který pozorný ?tená? v této knize doká?e rozpoznat. S trpělivostí, skromností a schopností naslouchat, ale také s rozhodností a pevností, kdy? to dramatické události v této zemi vy?adovaly. P?sobení otce Pattona bylo poznamenáno mimo?ádnými a hr?znými událostmi, na které se bude vzpomínat a? za ?as. Tě?ká léta pandemie a pak od 7. ?íjna ta stra?livá válka, kterou jeruzalémský patriarcha kard. Pierbattista Pizzaballa, správně nazval ?nejdel?í a nejvá?něj?í“ z mnoha, p?íli? mnoha, které postihly Svatou zemi a Blízký východ. V těchto dramatických okam?icích dokázal otec Franti?ek udr?et rovné kormidlo jemu svě?ené lodi a spí?e znásobit své úsilí o blízkost k národ?m posti?eným těmito tragédiemi. Mám p?ed o?ima nejkrásněj?í iniciativu, kterou spole?ně se svým viká?em, otcem Ibrahimem Faltasem, uskute?nil během těchto měsíc? kruté války v Gaze: p?evoz 150 zraněných a nemocných dětí do Itálie.

Tato kniha, která - jak s potě?ením podotýkám - vznikla ze spolupráce dvou církevních struktur, je? prost?ednictvím mezinárodnosti ú?inně vyjad?ují katolicitu církve: Kustodie a L'Osservatore Romano, pom??e otce Pattona lépe poznat. Jeho styl si pamatuji z na?eho prvního setkání, kdy jsem mu se smíchem ?ekl: ?Podle tvého p?íjmení jsem se domníval, ?e jsi Yankee a ...místo toho jsi z italského Tridentska! Tomuto yankeeskému ?eholníkovi z Tridentska p?eji, jak je u franti?kán? zvykem: ?A? mu B?h udělí pokoj“, jemu a p?edev?ím Svaté zemi a v?em, kdo ji opatrují.

4. ?íjna 2024, 11:56