SA国际传媒

Salvatore Cernuzio - Vatikán

Dnes ráno, 4. ?íjna, na svátek svatého Franti?ka z Assisi, za?ala II. generální kongregace synodálního shromá?dění p?áním v?eho nejlep?ího pape?i a v?em, kte?í nesou jména Franti?ek a Franti?ka. V sále bylo p?ítomno 351 ?len?, kte?í si vyslechli zprávy pěti stol? v r?zných jazycích, z nich? vyplynuly spole?né otázky týkající se samotného pojetí synodality, ?ne jako techniky, ale jako stylu“, a témat, jako je role ?en, p?ítomnost laik?, ?aktivní“ naslouchání ?lidem, kte?í se nedr?í p?edpis? církve“. Té?e církve, která ?ve světě sirotk?“ m??e p?edstavovat ?rodinu těch, kte?í ?ádnou rodinu nemají“, uvedli ?e?níci skupin, jak na denní konferenci ve vatikánské tiskové kancelá?i informovali prefekt dikasteria pro komunikaci Paolo Ruffini a Sheila Piresová, resp. p?edseda a tajemnice komise pro informace.

Nikoliv v?echna charismata musí být slu?bami

Informovali zejména o tom, ?e dnes dopoledne byl v Aule Pavla VI. několikrát p?ipomenut ?obraz církve jako Kristova těla, které tudí? sdru?uje mnoho úd?, to znamená mnoho slu?eb a charismat, ale v jednom těle“. A v tomto smyslu bylo rozebráno téma role ?en a laik?. ?Je t?eba rozli?ovat,“ zaznělo, ?v?echna charismata jsou d?le?itá, ale ne v?echna musí být nutně slu?bami‘.

Úloha a p?ínos ?en

Podle sdělení referent? se v některých skupinách mělo uva?ovat o tom, zda ur?ité otázky ?p?iná?í móda a ideologie, nebo skute?né církevní rozli?ování“, a to bez ?ideologických a p?edpojatých p?ístup?“. V tém?e rámci bylo znovu zd?razněno, ?e ?d?stojnost ?en je ka?dému vě?ícímu prop?j?ena ve k?tu“, zatímco v otázce svěcení ?en bylo ?ádáno, aby se ?prohloubilo studium některých slu?eb, jako je ?slu?ba útěchy‘, a aby se ?neztrácel d?raz na p?ínos ?en v minulosti i sou?asnosti‘.

Ze strany ?len? synody zazněl d?razný po?adavek na ?stejnou d?stojnost a spoluodpovědnost v?ech pok?těných za církev. Na tomto základě lze zd?vodnit ?zapojení ?en, laik? a mladých lidí do rozhodovacích proces? církevního ?ivota“. A je?tě ke vztahu mu?e a ?eny některé skupiny vyzvaly, aby ?se identifikovaly obavy a strachy, které se skrývají za ur?itými postoji, proto?e tyto obavy v církvi vedly k postoj?m ignorance a pohrdání v??i ?enám". Tedy ?identifikovat, aby bylo mo?né vylé?it, aby bylo mo?né rozli?ovat“.

Laici, jazyk, tvá? chudých

Některé jazykové stoly upozornily na to, ?e na některých místech Instrumentum laboris se pouze několikrát zmiňují laici, stejně jako rodina ?domácí církev“. Je t?eba prohloubit také vztah mezi místními církvemi a kulturami, proto?e ka?dá místní církev je ?utvá?ena“ ur?itou kulturou a zároveň z?stává sama sebou. V tomto duchu byla zmíněna i otázka jazyka, p?i?em? zazněla výzva k jeho ?zjednodu?ení“ a ke změně ?některých formulací, které jsou plodem eurocentrické a západní perspektivy“. A kone?ně jako poslední bod zazněla dvojí výzva ?vycházet z pastora?ních zku?eností a skute?ností, proto?e ?ivot je d?le?itěj?í ne? teorie“, a ?dívat se do tvá?e chudých zraněných válkami, násilím, zneu?íváním“. ?Jejich jemná a delikátní p?ítomnost, jejich po?adavky, jejich zp?sob ?ivota nás mohou vést k tomu, abychom se zbavili toho, co nás zotro?uje a odcizuje“.

Více ne? t?icet volných vstup?

Ruffini vysvětlil, ?e po pěti p?edná?kách byla generální kongregace věnována volným vystoupením. Bylo jich celkem 36 a sahaly od významu laik?, proto?e ?budoucnost církve a církev budoucnosti“ bude záviset na jejich ?vitalitě“ (co?, jak bylo znovu zd?razněno, ?samoz?ejmě nesni?uje nepostradatelnost kně?ství“), a? po otázku ?en, p?i?em? jeden z p?íspěvk? ozna?il za ?mezeru“ skute?nost, ?e ??eny jsou vnímány pouze jako utě?itelky, a ne jako někdo, kdo m??e kázat, nebo skute?nost, ?e nemohou stát v ?ele organizace“. Stejně tak na p?íkladu misioná?ek, v?etně lai?ek, které se starají o celé komunity po celém světě, bylo na shromá?dění zopakováno, ??e existují ?eny, které cítí Bo?í volání a ?ádají o svěcení“. A bylo po?ádáno, aby ?ve studijní skupině pro kně?ské slu?by a charismata byly zastoupeny ?eny a aby výsledky práce této skupiny mohly být projednány v synodálním prostoru, aby se poskytly rady a u?inilo se rozli?ování“.

Dialog a naslouchání

Ve volných projevech zaznělo, ?e je d?le?ité ?rozvíjet synodální spiritualitu aktivního naslouchání, blízkosti, podpory bez p?edsudk?, a to i těch, kte?í jsou jiní, těch, kte?í nám nejsou p?íjemní“. ??lověk neposlouchá druhé proto, aby zjistil, zda jsou dostate?ně inteligentní nebo zda se mnou souhlasí, ale zda ti, kte?í mluví, mají prvky, z nich? se mohu pou?it,“ uvedli synodní otcové a matky, z nich? někte?í vyzývali k vět?ímu dialogu s kulturami, filozofiemi, nábo?enstvími. ?Musíme respektovat a uznávat druhého, proto?e to spojuje Bo?í lid“. Je?tě k tématu naslouchání, vycházeje z tématu ?Roz?i? prostor svého stanu“, po?ádali o ?hlub?í naslouchání lidem v podmínkách chudoby a utrpení a lidem, kte?í se cítí vylou?eni ze spole?nosti a církve“. Tedy rozvedení, lidé na okraji spole?nosti, Lgbtq+ komunita.

?Roz?í?it prostor“ v liturgii

Nechyběl ani poukaz na klerikalismus s d?razem na to, ?e ?v církvi není pán ani poddaný. Je jen jeden mistr a v?ichni jsme brat?i“. ?Zajímavá“, jak upozornil Ruffini, byla také zmínka o ?opakovaném a aplaudovaném“ tématu liturgie, která se m??e stát ?zrcadlem synodality“. ?Kněz p?edsedá, ale není jediným celebrantem,“ zaznělo. Jeden z návrh? zněl, ?e ?p?i p?í?tí spole?né liturgii ?len? synody by se mohl ?zvět?it‘ prostor stanu“.

Vystoupení ?e?ník?

U ?e?nického pultu na tiskové konferenci pak vystoupili ?ty?i hosté: Kardinál Cristóbal López Romero, arcibiskup z Rabatu (Maroko) a p?edseda Cerny (Severoafrické regionální biskupské konference); Mons. Antony Randazzo, p?edseda Federace katolických biskupských konferencí Oceánie (Fcbco), biskup z Nanterre (Francie) Matthieu Rougé a ?monja twitera“ Xiskya Lucia Valladares Paguaga z Nikaraguy, odbornice na sociální média a digitální evangelizaci.

Zku?enosti z diecézí, národ? a kontinent?

V?ichni ?ty?i ?e?níci vyprávěli o zku?enostech se synodalitou ze svých vlastních prost?edí: farností, diecézí, národ? a kontinent?. Nejprve kardinál Lopéz Romero referoval o zku?enostech v Africe ?jedné jediné ?eholnice, která vytvo?ila hnutí sdílení, reflexe, o synodalitě“ a která ?sama dokázala více ne? mnohé biskupské konference“, a poté o r?zných synodálních setkáních v Maroku, která umo?nila samotným k?es?an?m ?objevit, kdo jsme, málo po?etní, ale pat?ící do více ne? 100 zemí: mimo?ádné bohatství, ale také některé obtí?e v pro?ívání spole?enství“.

O ?synodální praxi“ v Nanterre hovo?il také monsignor Rougé, který se v?ak chtěl více zamě?it na velkou synodu ve Vatikánu: ?Jsme velmi rádi, ?e se m??eme znovu setkat, souvisí to s intenzitou, s jakou jsme pro?ívali první zasedání. Ka?dý p?ijel s pochybnostmi a obavami, pak jsme metodou rozhovoru v Duchu svatém pro?ili hlubokou duchovní zku?enost, kterou jsme se sna?ili sdílet v na?ich diecézích“. U?ite?ná byla pape?ova slova: ?Synoda není parlament“. ?Loni to ?ekl dvakrát, letos jen jednou, proto?e si myslel, ?e jsme to pochopili,“ usmál se biskup.

K?ehkost zemí Oceánie

Ze st?edu Evropy p?esunul monsignor Randazzo sv?j pohled na rozlehlé území Oceánie, ?obrovskou oblast planety“, která je v?ak ?k?ehká“, a to s ohledem na oblasti, jako je Papua-Nová Guinea, kterou pape? nedávno nav?tívil, ?alamounovy ostrovy, r?zná tichomo?ská souostroví, která někdy trpí pocitem opu?těnosti. Bylo toti? ?velkou radostí“, ?ekl Randazzo, ?vidět ?těstí na tvá?ích lidí“ po Franti?kově p?íjezdu do Port Moresby, ?kdy? si uvědomili, ?e si pape? na?el ?as, aby sem p?ijel z ?íma a p?ekonal celý svět, aby se dostal do jedné z nejk?eh?ích oblastí na zemi, která je v?ak tak bohatá na p?írodní zdroje“. V této souvislosti biskup odsoudil jistou ?chamtivost“ vyspělých národ?, které p?icházejí a po?adují dohody a kompromisy s chudými, a tedy zranitelnými národy, aby získaly kovy, vzácné zdroje, stromy. Tím jsou ni?eny p?írodní zdroje, stě?oval si, trpí celá spole?enství. Sta?í také pomyslet na migranty v mo?ích Oceánie, kte?í mí?í do stabilněj?ích zemí, ?proto?e musí opustit své domovy kv?li stoupajícímu mo?i, kv?li potápějícím se ostrov?m“. ?Na synodální cestě nesmíme zapomenout na národy Oceánie,“ zd?raznil monsignor Randazzo. Pro ně ?není pojem synodality ně?ím cizím, ale naopak ně?ím, co znají a uplatňují ji? tisíce let: setkávat se a vzájemně si s úctou naslouchat“. Hovo?í o oceánech, lesích, rybolovu, ale také o ví?e. Bohu?el v?ak někdy p?eva?ují témata stanovená ?bohatými lidmi, kte?í rozhodují o tom, co je d?le?ité“, nebo ?úzká, specifická témata“.

?ádné korporativní modely v církvi

P?edseda Fcbco mezi těmito tématy - na naléhání noviná?? - poukázal na smě?ování církve k následování korporativních model?. ?Nejsem moc rád, kdy? sly?ím lidi mluvit o vytvá?ení sítí... Je to ?e? podnikatel?. Na?ím jazykem je spole?enství, být spolu. Sna?íme se být tak sofistikovaní, ?e riskujeme vylou?ení lidí“.

Skute?ným skandálem je vylou?ení ?en

I v otázce svěcení ?en, ?která se táhne u? léta“, zd?raznil Randazzo, ?je to malá men?ina se západním hlasem, která se na tento bod upnula“. Skute?ným ?skandálem“ je, ?e ??eny jsou v církvi tak ?asto p?ehlí?eny“, nebo je?tě h??e, ?jsou stavěny na okraj, jsou obětmi násilí, dokonce domácího násilí, jsou vylou?eny z pracovního prost?edí“: ?Je to skandál proti evangeliu!

Význam digitální misie

Téma ?en s. Xiskya p?eru?ila a místo toho zd?raznila naléhavost práce v digitální misii, která se mění stejně jako se mění ?fyzická“ misie v é?e nových technologií a umělé inteligence. ??edesát pět procent světové populace nav?těvuje digitální prost?edí,“ ?ekla, ?fyzická chudoba se vyskytuje i v sociální oblasti“. Od za?átku synody, vysvětlila ?eholnice, se p?i biskupských konferencích z?izují kancelá?e, po?ádají se setkání s misioná?i ze 67 zemí a sdílejí se zku?enosti digitálních misioná?? - po?etněj?ích v Latinské Americe ne? v Evropě -, kte?í se sna?í doprovázet a být nablízku ?vzdáleným, kte?í hledají pravdu a jdou raněni světem, také kv?li ?patným zku?enostem s církví“.

?厂补尘补谤颈迟补苍别补谤“

Pro tuto práci, jak sdělila sestra Xiskya, dostala od pape?e osobně radu s neologismem: ?厂补尘补谤颈迟补苍别补谤“, tedy být milosrdnými Samaritány, kte?í ?oslovují lidi, kte?í jdou po digitálních cestách“, a to jak ty, kte?í ?chtějí znovu objevit hodnoty evangelia“, tak i ty, kte?í ?nikdy nesly?eli Je?í?ovo jméno“. Synodalita v tomto směru p?edstavuje velkou ?naději“ vzhledem k ?polarizaci na sociálních sítích“ a ?toxickým vztah?m“.

?e?ení problém?

Kardinál Lopéz Romero hovo?il také o bohatosti synodálního itinerá?e: ?Tato synoda je nesmírně obohacující. Na?e církev je stále p?íli? europeizovaná, západní. Musíme pro?ít tuto cestu a vzájemně si pomáhat, aby církev vy?la katoli?těj?í, univerzálněj?í“. V této souvislosti uvedl p?íklad afrického biskupa z diecéze s mnoha povoláními a mnoha k?ty: ?Vy?ítal jednomu evropskému biskupovi, ?e mu chtěl dát lekci, kdy? jeho kostely byly prázdné“. Jistě, ?my Evropané se musíme nau?it být pokorní, ale ani Afri?ané se nesmí chlubit, proto?e úspěch nezávisí na po?tu. Musíme si navzájem pomáhat, abychom ?ili podle evangelia,“ ?ekl kardinál. ?Budou kroky vp?ed, kroky vzad, setkání, st?ety, ale musíme projevit zralost být trpěliví, ti, kte?í jdou rychleji, po?kají na ty, kte?í jdou pomaleji... Je dob?e, ?e existují problémy, je t?eba je ?e?it, a ne je zametat pod koberec.“

Reakce na Fiducia Supplicans

Na závěr byla zmíněna také doktrinální deklarace Fiducia Supplicans, která zavedla ?ehnání osob stejného pohlaví, co? vzbudilo opa?né reakce právě v africké církvi. Jedná se o dokument, zd?raznil marocký kardinál, ?který měl projít synodální cestou, nevze?el ze synody, ale z dikasteria pro nauku víry. Moje biskupská konference se vyslovila jinak, nebylo to s námi konzultováno. Africký kontinent se vyslovil, ani? by to bylo konzultováno s celou Afrikou“. P?edseda Secamu, jak sdělil Lopéz, ?se nám ostatně omluvil“. I to je synodalita a nau?it se jí, uzav?el kardinál, ?není snadné“.