SA国际传媒

Salvatore Cernuzio - SA国际传媒

Státní sekretá? Pietro Parolin vnímá "s velkým znepokojením" nedávné útoky húthijských povstalc? v Rudém mo?i, eskalaci násilí v Gaze a také íránský raketový útok na Erbíl v iráckém Kurdistánu. Obává se, "pokud nebudou p?ijata protiopat?ení", "roz?í?ení, eskalace" konfliktu: "P?esně toho, ?emu jsme se chtěli vyhnout". P?esně to, nad ?ím ve st?edu pape? p?i generální audienci rovně? vyjád?il své znepokojení. "Jedním ze základních bod? je, aby se tento konflikt neroz?i?oval...", ?ekl kardinál v dialogu s některými noviná?i na okraj akce v Palazzo Giustiniani v italském senátu, věnované postavě nezapomenutelného kardinála Achilla Silvestriniho. "Nebezpe?í tu je, temperamenty jsou tak vá?nivé a situace je choulostivá... Musíme zajistit, aby se v?ichni sna?ili ovládat své reakce, aby nedo?lo k plo?nému po?áru."

Dva národy, dva státy jako ?e?ení 

D?razně vstupujíc do specifik konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, kardinál zopakoval, co je pro Svatý stolec "?e?ením": dva národy, dva státy. Historická hypotéza, kterou Hamás slovy svého v?dce mimo Khaleda Meshala prohlásil, ?e kategoricky odmítá. "Pro nás jsou místo toho nadále ?e?ením dva národy, dva státy. D?le?ité je také tam najít zp?sob, jak dialog uskute?nit, aby se mohl uskute?nit materiálně".

Parolin v Palazzo Giustiniani

Závazek k humanitárnímu rozměru na Ukrajině

S obavami se pak Parolin dívá na osud Ukrajiny a znovu potvrzuje zapojení Svatého stolce do mírového ?e?ení: "I kdy? se omezujeme, alespoň zatím, na humanitární rozměr," up?esňuje. "Jeden z deseti bod? Zelenského takzvané mírové platformy se zabývá humanitární oblastí a právě tam Svatý stolec soust?edí své úsilí." Pokud jde o mírovou konferenci na vysoké úrovni, o kterou po?ádal sám Zelenskij v Davosu, kde vystoupil na 厂惫ě迟ovém ekonomickém fóru, Parolin vysvětluje, ?e stejně jako t?í p?edchozích konání (naposledy v Saúdské Arábii) se jí Svatý stolec ur?itě zú?astní: "Nyní se tohoto setkání ú?astní stálý zástupce v ?enevě monsignor Ettore Balestrero, jmenovaný Státním sekretariátem."

Inkluzivní a sociální ekonomika

S pohledem stále up?eným do Davosu státní sekretá? znovu o?ivuje výzvu obsa?enou v poselství pape?e Franti?ka zaslaném ú?astník?m, a sice závazek k "inkluzivní a sociální ekonomice", která "se sice p?izp?sobuje ekonomickým kritériím, ale nikoho nevylu?uje a je ve prospěch rozvoje a nejzranitelněj?ích lidí. Ve slu?bě lidstvu".

Pronásledovaní k?es?ané: právo v?ech nábo?enství na respektování

Kardinál se rovně? vyjád?il ke zprávě, kterou v Poslanecké sněmovně opět p?edstavil SA国际传媒 Watch List organizace Open Doors o pronásledování k?es?an? ve světě: p?ibli?ně 365 milion? lidí trpí násilím a pronásledováním kv?li své ví?e. I to je pro Svatý stolec "velkým d?vodem k obavám", ?ekl kardinál: "K?es?ané v mnoha ?ástech světa nemají ani minimum nábo?enské svobody, na kterou mají právo a která je právem v?ech nábo?enství, aby byla respektována v projevech jejich víry. To na druhé straně p?edvídalo u? evangelium... Tímto nechceme tyto věci propagovat, ale je to tak trochu stav k?es?an? ve světě, ?e se setkávají s nep?átelstvím, odporem, pronásledováním. Právě svědectví ve jménu Je?í?e je s tím spojeno".

Dialog s politikou

Státní sekretá?, který p?ipomněl postavu Silvestriniho a jeho roli "mostu" s politikou a institucemi, hovo?il o tom, jaký dialog je dnes mo?ný mezi politikou a Svatým stolcem. Podle kardinála jde o nezbytný dialog: "Musí existovat, ale pokud si vzpomenete," ?íká, "pape? na za?átku svého pontifikátu ?ekl, ?e vztahy s italskou politikou jsou odpovědností místní biskupské konference. Domnívám se v?ak, ?e v konkrétní situaci, v ní? ?ijeme, se nelze vyhnout vztah?m se Svatým stolcem. D?le?ité je, aby mezi Svatým stolcem a Italskou biskupskou konferencí existovala koordinace, spolupráce, a to takovým zp?sobem, aby se usilovalo o stejné body".

Prostor pro k?es?anské hodnoty v politice

Ve stejném duchu byl kardinál dotázán i na 30. výro?í konce K?es?anskodemokratické strany, které se v těchto dnech slaví: chybí snad politický subjekt, který by byl nositelem po?adavk? katolík?? "Minulost se nem??e opakovat," odpovídá Parolin. "Bylo to období, které mělo své p?ednosti i slabiny a také svá omezení, ale je konec a my víme jak to bylo. Kromě formulace je d?le?ité, aby hodnoty katolík? - které jsou humanistickými hodnotami - na?ly místo v dne?ní politice a také se promítly do reality".

Hodnoty jako "solidarita" a "subsidiarita", které jsou také "principy na?í ústavy", up?esňuje Parolin. Hodnoty, jako je konec ?ivota, téma, které se v posledních dnech stalo úst?edním v souvislosti s neschváleným zákonem v Benátsku: "Je to na?e téma. ?ivot ve v?ech jeho fázích, rozměrech a projevech, od p?irozeného po?átku a? po p?irozený konec," zd?raznil kardinál.  

Podpora Afriky

Na závěr vyjád?il naději, ?e by mohl být podpo?en Matteiho plán pro Afriku, o něm? se 28. a 29. ledna uskute?ní v Senátu mezinárodní konference. "Afrika pot?ebuje mezinárodní spolupráci. Afrika musí své problémy ?e?it sama," uzavírá kardinál. "Nem??e tak u?init, pokud nebude existovat spolupráce a nezi?tná pomoc ze strany mezinárodního spole?enství."

Noviná?i také pop?áli Parolinovi v?e nejlep?í k jeho 69. narozeninám, které právě slaví.