SA国际传媒

Hledejte

Anna od Je?í?e Anna od Je?í?e  (cem)

Pape?em blaho?e?ená ?eholnice, která pomohla svaté Terezii z Avily reformovat Karmel

V neděli ráno p?i m?i svaté na stadionu krále Baudouina v Bruselu Franti?ek vyzdvihl na oltá? Annu od Je?í?e, ?eholnici, která ?ila v 17. století. Portrét ?eholnice slovy postulátora.

Marco Chiesa*

Byla blízkou spolupracovnicí svaté Terezie od Je?í?e, které pomáhala reformovat karmelitánský ?ád a její? spisy shroma??ovala, znala se také se svatým Janem od K?í?e, který jí věnoval jedno ze svých nejznáměj?ích děl. Těchto několik ?ivotopisných poznámek sta?í k pochopení významu postavy ?eholnice Anny od Je?í?e (rozené Anny de Lobera y Torres), kterou pape? Franti?ek prohlásil za blahoslavenou v neděli 29. zá?í p?i m?i svaté na stadionu ?Krále Baudouina“ v Bruselu.

V belgickém hlavním městě zem?ela 4. b?ezna 1621 ve věku 76 let a je zde dodnes poh?bena.

Narodila se 25. listopadu 1545 v Medina del Campo ve ?panělsku. V roce 1570 vstoupila do ?ádu bosých karmelitánek v klá?te?e San José v Ávile a rok noviciátu pro?ila se svatou Terezou od Je?í?e jako svou u?itelkou, s ní? se po t?ech měsících p?estěhovala do nově zalo?ené komunity v Salamance.

V roce 1570 se také setkala se svatým Janem od K?í?e, který jí věnoval komentá? k Duchovní písni.

Dne 22. ?íjna 1571 mladá ?ena slo?ila ?eholní profesi a byla pově?ena formací novicek. V roce 1575 byla jmenována p?edstavenou nové komunity v Beas de Segura v Andalusii.

V roce 1582 ji svatá Terezie pově?ila zalo?ením klá?tera v Granadě a o ?ty?i roky později zalo?ila dal?í klá?ter v Madridu, kde ?elila prvním obtí?ím p?i obhajobě některými zpochybňovaných konstitucí z Alcalá (1581). V této polemické atmosfé?e se Anna obrátila na pape?e Sixta V., který ji podpo?il schválením tereziánských Konstitucí. Nastaly v?ak dal?í komplikace, a proto?e zmíněné odvolání ke Svatému stolci bylo pova?ováno za projev nerozvá?nosti a neposlu?nosti, byla Anna potrestána t?íletým trestem, který p?ijala s hrdinskou pokorou a poslu?ností.

Kdy? pak uplynula doba stanovená pro pokání, byla v roce 1594 p?elo?ena do Salamanky, kde byla zvolena p?evorkou. V roce 1604 se pod vedením Petra Bérulleho vydala s blahoslavenou Annou od svatého Bartoloměje a dal?ími ?ty?mi ?eholnicemi do Francie, kde zalo?ila klá?tery v Pa?í?i (1604), Pontoise a Dijonu (1605). Ur?ité neshody s Bérullem, který jako by francouzskému karmelitánskému ?ádu vtiskl podobu, je? neodpovídala ideálu svaté Terezie, a touha být vedena bosými karmelitkami p?iměly Annu p?ijmout pozvání belgických arcivévod? a p?estěhovat se do Flander, kde zalo?ila klá?tery v Bruselu, Louvain a Mons (1607).

Ji? v ?estnácti letech slíbila, ?e ?vstoupí do nejp?ísněj?ího spole?enství, které existuje, a bude neustále hledat Bo?í v?li“. Její duchovní v?dce ji seznámil se svatou Terezou z Avily, s ní? hodně spolupracovala a její? spisy se zavázala shroma??ovat. V ?ivotě a zejména v tě?kostech si Anna nikdy nestě?ovala, naopak, v?dy byla v?em oporou a útěchou. Trápení druhých vnímala silněji ne? svá vlastní a měla dar útěchy, rozli?ování a rady. Jako hluboce kontemplativní du?e uměla své intenzivní pro?ívání víry a mimo?ádnou lásku k Pánu Je?í?i p?evést do ?in?.

Po ?trnácti letech správy klá?tera v Bruselu, během nich? pro?ila velké vnit?ní i fyzické utrpení, zde 4. b?ezna 1621 zem?ela v pověsti velké svatosti, ověn?ené také milostmi a zázraky. To vedlo k tomu, ?e v roce 1635 byly v Malines-Bruselu, Antverpách, Tournai, Cambrai a Douai (Arras) zalo?eny ?ádové procesy, které byly v srpnu 1636 odeslány do ?íma, ale v souladu s pravidly Urbana VIII. z?staly uzav?ené a? do roku 1680.

Kauza byla v ?ímě p?edlo?ena 2. května 1878. Mezi tímto rokem a rokem 1898 proběhly apo?tolské procesy a v?echny dal?í procedury (super continuatione famae sanctitatis, super scriptis, de non cultu), ?ím? byl proces kauzy zavr?en. A 17. května 1904 bylo uděleno Decretum super validitate processuum; poté bylo mo?né p?istoupit k p?ípravě Positio super Virtutibus, vyti?těného v roce 1905, které v?ak pro r?zné okolnosti mimo kauzu nebylo projednáno a? do roku 2014.

Pape? Franti?ek uznal hrdinské ctnosti 28. listopadu 2019 a 14. prosince 2013 schválil zázrak, ?ím? umo?nil beatifikaci, které bude p?edsedat. Datum liturgické památky je 25. listopadu.

*Generální postulátor ?ádu bosých karmelitán?

 

30. zá?í 2024, 14:48